Co je štěstí?

Šálek čaje
s výhledem do zahrady,
společné vzdušné zámky,
nebo hrady.
Spánky v těsném objetí,
v očích láskyplná souvětí.
Vlasy mít na Tvém polštáři,
plést Ti je do vousů a šimrat Tě jimi po tváři.
Když spíš.
A vědět, že se na mě nezlobíš.
I když to nemáš rád.

Jen tak v dešti pobíhat,
všechny kapky zulíbat.
Svršky své na břehu svlékat.
Jen tak na oko se vztekat,
když do vody mě hodíš
nebo jen chladnou vodou rozpálenou šíji zkropíš.
Počítat hvězdy na hladině,
poznat mezi všemi tu svou.
Ve vteřině.

Ruku v ruce procházet svou rodnou vísku.
Hned vedle svých vidět Tvé stopy v písku.
A taky ve sněhu.
Mít patent na něhu.

Vědět, že až jednou
budu bez síly
a zlatá křídla motýlí
odmávnou poslední společný čas,
pořád tu budou Tvé teplé dlaně,
pořád mě bude hřát Tvůj medový hlas...