Schovej mi polibky

Schovej mi polibky.
Na potom.
Však víš...
Každým mě vždycky pohladíš.
Nechci promarnit ani jediný,
ten drzý, hluboký... ani ten nevinný.
Do vlasů, na spánek,
na pihovatý nosánek.

Všechny mi schovej,
i ty vzdušné.
Všechny si je vylíbám
na ulici rušné.
Možná jen ty neposlušné
nechám si za vrátka,
až pod pláštěm zeleným skryje nás zahrádka.

A zítra?
I zítra... od vlahého jitra
schovej mi je všechny.
Hlavně je jen tak do nebe nevydechni.
Moc by mi chyběl každičký z nich,
nejvíc ten rozverný do hloučku pih.