Až jednou

Až jednou...
pod tíhou moudrosti naše těla se sehnou
a k zemi teplé budeme blíž,
až žití nám bude na obtíž,
schoulení ve známé vůni těl,
v deníku, který čas otevřel,
spolu číst budeme mezi řádky,
že vlastně nechceme vrátit čas zpátky.

Nešlo víc milovat, ve vášni žhnout,
nešlo už pevněji obejmout.
Život jsme vyžili do zrnka času,
viděli, zažili všecičku krásu.
Měli jsme víc než jen zážitků pár,
zeptej se osudu, našich ve dlaních čar...